Authors:Jaroslav Benák Pages: 193– - 193– Abstract: Náš časopis je od roku 2019 zařazen v databázi Scopus. Časopisy v rámci této databáze jsou poměřovány podle CiteScore, které zohledňuje citovanost jednotlivých článků v časopise, a je považováno za měřítko kvality časopisu. Hodnoty skóre se liší napříč obory, což souvisí i s odlišnostmi mezi nimi, například z hlediska množství publikovaných článků, jejich délky či počtu odkazů. Proto se zpravidla časopisy nesrovnávají podle absolutní hodnoty skóre, nýbrž podle pořadí časopisů téhož oboru. Podle této metriky se časopisy řadí do kvartilů. V červnu letošního roku se náš časopis posunul ze čtvrtého kvartilu do třetího. PubDate: 2024-07-23 Issue No:Vol. 32, No. 2 (2024)
Authors:Aljoša Polajžar Pages: 195– - 195– Abstract: The paper addresses the issue of self-employed platform workers’ access to collective labour rights from the perspective of international law (ILO) and supranational European law (EU and Council of Europe). In this regard, the paper addresses the right to collective bargaining, the right to strike and the collective right to information and consultation. The main finding is that at the current stage, the relevant international and European legal framework is not providing access of self-employed platform workers to all examined collective labour rights. In light of the analysed legal developments the binary divide “has fallen” (for those self-employed platform workers who fulfil the 2022 Guidelines criteria) regarding access to collective bargaining. Therefore, as argued in the paper, also access to the right to strike should be ensured for the latter platform workers due to the purposeful interconnectedness and inseparability of both rights. Nonetheless, the binary divide is remaining “firm” regarding access to collective information and consultation rights. The latter remain accessible (including considering the Platform Work Directive proposal) only to platform workers with a subordinate “worker” status. However, as argued in the paper, the possibility to drop the binary divide (at least regarding certain matters) also in relation to collective information and consultation rights (in the context of platform work) should be seriously considered. PubDate: 2024-07-23 DOI: 10.5817/CPVP2024-2-1 Issue No:Vol. 32, No. 2 (2024)
Authors:Terezie Boková Pages: 213– - 213– Abstract: Článek analyzuje obsah práva na ochranu zdrojů v jeho podobě plynoucí z čl. 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva má toto právo jak hmotněprávní, tak procesní aspekty. Co se týče hmotněprávních aspektů, lze na obsah tohoto práva nahlížet tak, že jej tvoří dílčí práva chránící před některým ze čtyř typických a opakujících se zásahů do sféry ochrany zdroje. Těmi jsou povinnost vypovídat, prohlídky bytových a nebytových prostor a povinnost předat žurnalistický materiál, cílené odposlechy a jiné zásahy do komunikace a nerozlišující sběr komunikačních dat. Pojem „zásahu“ do práva na ochranu zdroje je však třeba definovat obecněji a bez omezení na tyto „typické zásahy“ tak, aby byl co nejširší. Co se týče procesních záruk, obsahuje právo na ochranu zdroje záruky účinných prostředků ochrany, které mají být dostupné ex ante, tj. před provedením zásahu, i ex post, tj. po něm. Obsah práva na ochranu zdrojů tak je podstatně obsáhlejší, než se na první pohled zdá. PubDate: 2024-07-23 DOI: 10.5817/CPVP2024-2-2 Issue No:Vol. 32, No. 2 (2024)
Authors:Patrik Sysel Pages: 243– - 243– Abstract: Článek se zabývá důsledky dohod o změnách předmětu díla pro výši ceny. Občanský zákoník v § 2614 obsahuje pouze jednostranné řešení této problematiky – v případě omezení rozsahu díla se cena sníží, pokud si strany neujednaly něco jiného. Zákon však nevymezuje důsledky rozšíření rozsahu díla ani tzv. kvalitativních změn. To je odlišnost oproti zdrojové úpravě v obchodním zákoníku, který obsahoval řešení všech typů změn předmětu díla. Literatura se neshoduje, zda je s ohledem na zjevně úmyslnou změnu nutné právní úpravu vykládat jednostranným způsobem pouze ve prospěch objednatele, nebo zda je možné prostřednictvím jiných zákonných ustanovení dovozovat také možnost zvýšení ceny při rozšíření rozsahu díla. Článek se pokouší nabídnout přesvědčivé řešení důsledků dohodnutých změn předmětu díla, a to v rámci výkladu právního jednání i dispozitivní zákonné úpravy interpretované hodnotově konzistentním způsobem. Článek také obsahuje doporučení pro smluvní praxi. PubDate: 2024-07-23 DOI: 10.5817/CPVP2024-2-3 Issue No:Vol. 32, No. 2 (2024)
Authors:Michala Špačková Pages: 279– - 279– Abstract: Cílem tohoto příspěvku je hledání odpovědí na otázky související s přípustností omezení převoditelnosti dluhopisů souhlasem emitenta, které rozpoutal Nejvyšší soud rozsudkem vydaným dne 27. 4. 2023, sp. zn. 27 ICdo 30/2022. Vycházeje z faktu, že dluhopis jako dluhový cenný papír inkorporuje pohledávku, Nejvyšší soud aplikoval na otázku přípustnosti omezení převoditelnosti dluhopisů právní úpravu zákazu cese (§ 1881 ObčZ). Ohledně následku porušení tohoto omezení byla následně dovozena neúčinnost převodu. Z důvodů podrobněji rozebíraných v tomto příspěvku je zejména první část rozhodnutí spočívající na tezi o připodobnění pohledávky z dluhopisu k pohledávce neztělesněné do cenného papíru problematická. Vedle rozboru diskutabilních pasáží rozsudku se příspěvek zaměří rovněž na nastínění alternativních úvah týkajících se judikované otázky. Aby hledání řešení nebylo ryze samoúčelné, bude obecná (spíše teoreticky laděná) úvaha o přípustnosti omezení dispozičního práva k dluhopisům doplněna o praktičtější výklad o zákonem aprobovaných modalitách takového omezení. Třetí diskuzní okruh bude věnován otázkám spojeným s právními následky porušení omezení převoditelnosti. PubDate: 2024-07-23 DOI: 10.5817/CPVP2024-2-4 Issue No:Vol. 32, No. 2 (2024)
Authors:Aneta Jančíková Pages: 311– - 311– Abstract: Článek se zabývá postavením manžela povinného jako účastníka exekuce a společníka procesního společenství tvořeného povinným a manželem povinného. Cílem článku je popsat způsob, jakým lze pojímat účastenství manžela povinného v exekuci v kontextu civilněprocesní doktríny a koncepcí pojetí účastenství, které doktrína rozlišuje. Na konstatované závěry ohledně pojetí účastenství manžela povinného v exekuci volně navazuje výklad o způsobu určení povahy procesního společenství povinného a manžela povinného v exekuci za situace, kdy proti manželovi povinného nesměřuje exekuční titul a tento se stává účastníkem toliko z důvodu exekučního postihu společného jmění manželů či jeho výlučného majetku. V neposlední řadě článek zapracovává judikaturu tuzemských soudů, která se postavení manžela povinného v exekuci dotýká. PubDate: 2024-07-23 DOI: 10.5817/CPVP2024-2-5 Issue No:Vol. 32, No. 2 (2024)
Authors:Markéta Štěpáníková Pages: 333– - 333– Abstract: V posledních letech roste v českém právním prostředí poptávka po zkoumání i výuce právní etiky, a to včetně té profesní. Jedna z perspektiv náhledu na právní etiku se však v současném českém diskurzu trochu ztrácí. Je jím perspektiva Law and Literature, resp. Law and Humanities. To je přitom škoda, protože propojení právní etiky s uměním je nasnadě, jelikož je spojuje silný důraz na narativitu. Ustanovení příslušných právních předpisů jako zákona o soudech a soudcích nebo o advokacii můžou být napsána sebelépe, ale výchova k hodnotám a ctnostem funguje spíš na příkladech než na základě příkazů a zákazů. Právě tyto příběhy přitom můžeme čerpat z umění právě tak, jak to navrhovali již nestoři Law and Literature. Nejvlivnější přinejmenším v angloamerickém prostředí je přitom bezesporu Atikus Finch z románu a filmu Jako zabít ptáčka. Cílem tohoto článku je obecně prozkoumat výhody a nevýhody, přínosy a rizika využívání příkladů z umění a kultury v otázkách právní etiky a konkrétně to, zda osud Zdenko Auředníčka a jeho působení v případu Leopolda Hilsnera může být takovým příkladem a jak se vztahuje k příběhu Atikuse Finche. PubDate: 2024-07-23 DOI: 10.5817/CPVP2024-2-6 Issue No:Vol. 32, No. 2 (2024)
Authors:Lukáš Hlouch, Denis Pauk Pages: 353– - 353– Abstract: Tento příspěvek je recenzí na dílo slovenského autora Marka Káčera s názvem Argumentačné fauly v práve. Autoři recenze mapují obsah díla a k některým otázkám předkládají stručnou odbornou kritiku. PubDate: 2024-07-23 Issue No:Vol. 32, No. 2 (2024)
Open Access journal
[11 journals]
