Authors:Josef Kotásek Pages: 5–7 - 5–7 Abstract: Identita autorů i recenzentů je v Časopise pro právní vědu a praxi zahalena dočasným tajemstvím. Po dobu recenzního řízení ji znají pouze dva lidé a ani jeden z nich není šéfredaktor. Anonymitu autorů v naší redakci obvykle udržíme, pravda někdy za cenu komických situací, které ovšem potvrzují funkčnost systému, a navíc, jejich popisem můžeme bavit publikum, třeba na konferencích nebo vánočních besídkách. Recenzent například pokárá autora, protože postrádá citace některých významných děl. Tyto publikace však napsal recenzovaný sám a ze skromnosti na ně neodkázal. Jindy je autorovi vyčten příznak plagiátorství, třebaže jen legitimně upravuje a rozvíjí své dřívější texty. PubDate: 2023-04-13 Issue No:Vol. 31, No. 1 (2023)
Authors:Natálie Dřínovská, Zuzana Vikarská Pages: 9–45 - 9–45 Abstract: Tento článek nabízí analýzu všech předběžných otázek, které od vstupu České republiky do EU vzešly od obou českých nejvyšších soudů. V předkládaném textu nejprve stručně představujeme mechanismus řízení o předběžné otázce a existující akademické texty, jež se věnují roli vnitrostátních soudů v něm (část I). Následně nabízíme přehledová data o předběžných otázkách v evropském srovnání, což čtenáři umožňuje vnímat aktivitu českých soudů v širším kontextu (část II). Těžiště článku představuje analýza rozhodovací činnosti obou českých nejvyšších soudů, jež vychází především ze studia textu samotných soudních rozhodnutí (část III). Stěžejní třetí část dělíme do tří podkapitol podle jednotlivých fází řízení. Nejobsáhlejší je analýza předkládacích usnesení vnitrostátních soudů (fáze A), z nichž lze pozorovat například různou míru zapojení a různou míru asertivity soudkyň a soudců, nebo také různé motivace k pokládání předběžných otázek. Nejstručněji zkoumáme „evropskou“ fázi řízení (fáze B), kde se zaměřujeme na to, jak posuzuje relevanci předložených otázek samotný Soudní dvůr. Opět o něco podrobněji se věnujeme následnému řízení u vnitrostátních soudů (fáze C), abychom zjistily, zda české nejvyšší soudy loajálně následují právní názory Soudního dvora. Nakonec formulujeme několik závěrů o trendech, jež lze z rozhodovací činnosti českých nejvyšších soudů vypozorovat. PubDate: 2023-04-13 DOI: 10.5817/CPVP2023-1-1 Issue No:Vol. 31, No. 1 (2023)
Authors:Ondřej Klabačka Pages: 47–9 - 47–9 Abstract: Předkládaný článek se zabývá historickým vývojem trestněprávního institutu podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Vznik tohoto nástroje nebyl doposud v České republice uceleně zpracován a publikace, které jsou v tuzemsku dostupné, uvádějí k jeho původu rozdílné informace. Nicméně tato nejasnost se objevuje i v zahraničních textech. Předním cílem článku je tak tyto nejasnosti rozptýlit a podat historický výklad o tomto institutu, a to na pozadí obecného vývoje výkonu trestu odnětí svobody. Text sleduje období pouze do roku 1919, jelikož v uvedeném roce byl v tehdejším Československu přijat zákon č. 562/1919 Sb., o podmíněném odsouzení a podmíněném propuštění, který sledovaný institut poprvé zakotvil do našeho právního řádu. Po tomto historickém milníku již lze informace k podmíněnému propuštění poměrně snadno nalézt. PubDate: 2023-04-13 DOI: 10.5817/CPVP2023-1-2 Issue No:Vol. 31, No. 1 (2023)
Authors:Tomáš Kirner Pages: 93–1 - 93–1 Abstract: Tento článek se zabývá otázkami plynoucími z používání cenných papírů v mezinárodních transakcích, ať už jako předmět kupní smluv, nebo jako zástavy. Jakmile se listinné cenné papíry převedly do registrované podoby a jejich úschova nabyla virtuální podoby, komplikovanost finančního mezinárodního systému se dále prohloubila. Na druhou stranu tato tranzice usnadnila obchody, které by se dříve neuskutečnily kvůli vysokým transakčním nákladům a právní nejistotě. Logickým krokem v tomto vývoji proto bylo zavedení zprostředkovaných systémů držby cenných papírů, kdy jeden nebo více zprostředkovatelů provádí pro své klienty úschovní služby v různých jurisdikcích a poskytuje jim služby podnikového zmocněnce. Nicméně systém mezinárodní úschovy cenných papírů není stále harmonizován, protože různé právní režimy regulují držbu cenných papírů odlišně. Tento článek analyzuje strukturu těchto systémů a zabývá se právními problémy, které z nich vyplývají pro účastníky transakcí. Analytická část se zabývá možnými řešeními a nabízí alternativy k současným návrhům akademické literatury s použitím subjektů ze soukromého sektoru tam, kde se veřejná a mezinárodní komunita potýká s neúspěchem. PubDate: 2023-04-13 DOI: 10.5817/CPVP2023-1-3 Issue No:Vol. 31, No. 1 (2023)
Authors:Josef Kotásek Pages: 113– - 113– Abstract: Příspěvek se zaměřuje na otevřené otázky právní úpravy tzv. manažerských transakcí v nařízení MAR (Market Abuse Regulation). V prvé části se kriticky věnuje proklamovaným cílům právní úpravy, které nejsou zcela v souladu s archetypem regulace, tj. právní úpravou v USA, a jejich obhajitelnost je empiricky či hodnotově sporná. V další části je analyzován zvolený systém post-trading disclosure, a to v prvé řadě z hlediska vymezení povinných osob, který je extenzivní a ve značné míře zahrnuje i osoby stojící mimo emitenta. U oznamovaných obchodů se příspěvek zaměří na vybrané sporné otázky, ať již při úpravě druhů hlášených obchodů, možnosti využití portfolio managementu či zavedení pravidla de minimis. Poslední část příspěvku je věnovaná úpravě výjimek ze zákazu obchodování během tzv. uzavřených období. PubDate: 2023-04-13 DOI: 10.5817/CPVP2023-1-4 Issue No:Vol. 31, No. 1 (2023)
Authors:Michala Špačková Pages: 137– - 137– Abstract: Příspěvek se zabývá aplikačním dopadem vybraných pravidel z oblasti transparence kapitálového trhu a jeho ochrany před nedovoleným nakládáním s vnitřními informacemi v kontextu akciových opčních programů používaných emitenty finančních nástrojů k odměňování vybraných osob (reprezentantů exekutivy a vrcholných manažerů společnosti) formou umožnění nabytí účasti na společnosti. Předmětem příspěvku je rovněž zkoumání konkrétních opatření napomáhajících vyvážení požadavku rovného přístupu všech investorů k tržně relevantním informacím na straně jedné a potřeby nastavení funkčních odměňovacích schémat plnících motivační roli na straně druhé. Příspěvek dospívá k závěru, že zkoumaná veřejnoprávní pravidla nelze chápat jen jako faktickou překážku využívání kompenzací spojených s nabytím vlastnického práva k akciím, ale rovněž jako podnět pro parametrické nastavení opčních programů umožňující minimalizovat některá negativa, jež se s tímto kompenzačním nástrojem obvykle pojí. PubDate: 2023-04-13 DOI: 10.5817/CPVP2023-1-5 Issue No:Vol. 31, No. 1 (2023)
Authors:Michal Nový Pages: 163– - 163– Abstract: The paper addresses a long-standing discussion on what are the major sources of power asymmetry among the suppliers and the buyers in the agri-food chain, and thus, a primary cause of pursuing various kinds of so-called unfair trading practices. Basically, three theoretical frameworks stay beyond combating against these practices: market power, economic dependence, and bargaining power approach. The setting of personal scope in the new EU Directive 2019/633 profoundly prefers the lastly mentioned theoretical framework. But does such a preference signify the true triumph of the bargaining power conception' The paper intends to scrutinize it using an evaluation of the major traits of the frameworks, stressing that some of them may allow for the protection of those entrepreneurs who are not in need of it. The analysis of the ways how the Directive has been implemented in the Member States then indicates that such giant suppliers continuously enjoy protection in several countries. A special attention is devoted to Czech legislation whose development may serve as a kind of a natural experiment of how these competing conceptions function in the practice. PubDate: 2023-04-13 DOI: 10.5817/CPVP2023-1-6 Issue No:Vol. 31, No. 1 (2023)
Authors:Pavel Kotlán Pages: 187– - 187– Abstract: Článek se zabývá trestní odpovědností za trestný čin krádeže v době pandemie COVID-19. Velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu svým rozhodnutím z března 2021 sjednotil judikaturu. Především odmítl automatickou aplikaci nouzového stavu, vyhlášeného za účelem boje s pandemií, jako naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže „událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek“ (§ 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku), a naopak vytyčil požadavek věcné souvislosti mezi skutkem a pandemií. Hlubší trestněprávní analýzou smyslu kvalifikované skutkové podstaty a zohledněním ústavněprávních souvislostí jsou však správnost názoru velkého senátu i následná soudní praxe poněkud zpochybněny. Zmíněný znak kvalifikované skutkové podstaty totiž může být naplněn jen v případě zvýšeného ohrožení (v zákoně vyjádřeného) chráněného objektu (majetku), a to ve vztahu ke konkrétní formě trestného činu krádeže. K takové situaci v případě pandemie COVID-19 došlo za působnosti některých mimořádných opatření vlády (opírajících se o vyhlášený nouzový stav), a to během opatření omezujícího pohyb mezi okresy ve vztahu k trestnému činu krádeže vloupáním (§ 205 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku) nebo během opatření nařizujícího v zásadě celoplošnou povinnost zakrytí dýchacích cest ve vztahu k trestnému činu kapesní krádeže (§ 205 odst. 1 písm. d) trestního zákoníku). Závěry článku by mohly být i určitým podnětem k diskusi o interpretaci základů trestní odpovědnosti a tvorbě samotných skutkových podstat. PubDate: 2023-04-13 DOI: 10.5817/CPVP2023-1-7 Issue No:Vol. 31, No. 1 (2023)
Authors:Martin Kopecký Pages: 203– - 203– Abstract: Problematika uplatňování pravidla ne bis in idem mezi správním řízením o přestupku a trestním řízením soudním vytváří řadu otázek spojených s tím, jaké další stíhání je vyloučeno, jestliže o určitém protiprávním činu již bylo jednou pravomocně rozhodnuto. Předložený článek rozebírá, za jakých podmínek je možné vést trestní stíhání o témže skutku téže osoby, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto ve správním řízení jako o přestupku. Věnuje se podmínkám českého zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který umožňuje, aby správní orgán zrušil již pravomocné rozhodnutí o přestupku, nasvědčují-li okolnosti, že by skutek měl být posuzován pro pachatele přísněji jako trestný čin podle trestního zákoníku. A porovnává tuto národní úpravu s pravidly mezinárodní smlouvy, a to čl. 4 odst. 2 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, která umožňují jen za velmi restriktivních podmínek nové řízení o již jednou pravomocně rozhodnutém skutku. PubDate: 2023-04-13 DOI: 10.5817/CPVP2023-1-8 Issue No:Vol. 31, No. 1 (2023)
Authors:Petr Osina Pages: 223– - 223– Abstract: Jana Kokešová je výzkumnou pracovnicí oddělení teorie práva a právní filozofie Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky. Zkoumá problematiku normativity a otázky legitimní politické autority. V roce 2022 vydal Ústav státu a práva AV ČR její první samostatnou monografii, která vychází z její disertační práce obhájené na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v roce 2021. PubDate: 2023-04-13 Issue No:Vol. 31, No. 1 (2023)
Authors:Jana Kvasnicová Pages: 229– - 229– Abstract: Práce Barbary Havelkové, která je docentkou (Associate Professor) na Právnické fakultě Oxfordské university a Tutorial Fellow in Law na koleji St Hilda’s tamtéž, byla vydána v roce 2017. Ačkoliv píše v anglickém jazyce, její práce se úzce zaměřuje na české prostředí a reaguje i na praxi českých soudů. Zaměřuje se na přetrvávající až negativní postoj politické reprezentace a odborné veřejnosti k antidiskriminačnímu právu a ukazuje, jak se tyto postoje (negativně) projevují při aplikaci práva před českými soudy. Jedná se dle ní o sdílenou zkušenost v zemích východní Evropy (bývalého tzv. socialistického bloku) a snaží se současnou situaci vysvětlit v souvislosti se zvyklostmi a postupy používanými v právu před rokem 1989. PubDate: 2023-04-13 Issue No:Vol. 31, No. 1 (2023)
Open Access journal
[11 journals]
