Journal Cover
Časopis pro právní vědu a praxi
Number of Followers: 0  

  This is an Open Access Journal Open Access journal
ISSN (Print) 1210-9126 - ISSN (Online) 1805-2789
Published by Masaryk University Homepage  [11 journals]
  • Kartografie slepých uliček

    • Authors: Josef Kotásek
      Pages: 667– - 667–
      Abstract: Při výuce, a neplatí to jen pro výuku práva, někdy narazíme na jeden delikátní problém.
      Na semináři nebo přednášce vyučující uvede, že literatura i aktuální judikatura dovozují nějaký konkrétní závěr. Je obhajitelný, dobře argumentovaný a dominuje v praxi. V minulosti existovala i opačná stanoviska, která jsou však z těch či oněch důvodů překonaná.
      A nyní ten problém.
      PubDate: 2022-12-21
      Issue No: Vol. 30, No. 4 (2022)
       
  • Svoboda médií jako právní koncept: jak definuje ESLP
           „médium“'

    • Authors: Terezie Boková
      Pages: 671– - 671–
      Abstract: Uvažujeme-li o svobodě médií jako o samostatném právním konceptu, jak definovat média' Tento článek zkoumá odpověď, kterou lze na tuto otázku poskytnout na základě judikatury ESLP. Argumentuje, že ačkoli se literatura pokusila definice nabídnout, soud používá převážně intuitivní přístup k určení, zda je určitý subjekt médiem, případně novinářem. Literatura identifikovala několik vodítek, která z jeho judikatury vyplývají: zaměření na otázky veřejného zájmu a zvláštní povinnosti a odpovědnost. Ta však nejsou dostatečně rozlišující, protože se vztahují i k výkonu svobody projevu jiných subjektů. Článek dospívá k závěru, že v judikatuře ESLP k čl. 10 Úmluvy nelze nalézt podporu pro chápání postavení médií jako privilegovaného z jejich podstaty. To vede k úvahám, zda některá specifická práva spojovaná se svobodou médií mají být spojována pouze s médii.
      PubDate: 2022-12-21
      DOI: 10.5817/CPVP2022-4-1
      Issue No: Vol. 30, No. 4 (2022)
       
  • Vytýkací povinnost a lhůta k jejímu splnění podle § 1921 ObčZ

    • Authors: Viktor Kolmačka
      Pages: 695– - 695–
      Abstract: Předmětem článku je analýza ustanovení § 1921 občanského zákoníku. Podle aktuálního názoru české literatury upravuje první odstavec vedle subjektivní lhůty k vytknutí vady rovněž lhůtu objektivní. Poslední případ přitom má platit pro všechny vady bez rozdílu, a to nejen pro vady skryté, ale též právní. Článek se snaží přesvědčit, že tento závěr se nemůže prosadit. Cestou historické analýzy autor dokládá, že závěry současné literatury jsou důsledkem českého směšování vytýkací povinnosti a lhůty k uplatnění práv z vad, které má kořeny v komunistickém zákonodárství. Důsledkem tohoto přístupu je pak nefunkční právo z vadného plnění a plné hodnotových rozporů. Autor presentuje rovněž vlastní stanovisko k výkladu § 1921 občanského zákoníku, kterým se hodlá těmto nedostatkům vyhnout.
      PubDate: 2022-12-21
      DOI: 10.5817/CPVP2022-4-2
      Issue No: Vol. 30, No. 4 (2022)
       
  • Ochrana náboženského cítění po česku: případ Duka a jeho dopady
           na ochranu náboženského cítění v České republice

    • Authors: Karolina Michkova
      Pages: 735– - 735–
      Abstract: Článek se zabývá ochranou náboženského cítění v České republice v kontextu ojedinělého případu sporu kardinála Duky s brněnskou divadelní scénou ohledně divadelních her s blasfemickými prvky. Autorka provádí kontextuální analýzu rozhodnutí vydaných v tomto sporu, a to zejména rozsudku Nejvyššího soudu a nálezu Ústavního soudu a poukazuje na problematické aspekty odůvodnění obou rozhodnutí. U Nejvyššího soudu se zaměřuje na jeho tvrzení, že součástí Listiny základních práv a svobod je právo na ochranu náboženského cítění. U Ústavního soudu pak na jím provedený test legality, v rámci kterého rozšířil využitelnost žaloby na ochranu osobnosti i pro případy reflexní újmy věřících. Článek zohledňuje literaturu české odborné veřejnosti na téma ochrany náboženského cítění a rozsáhlou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva.
      PubDate: 2022-12-21
      DOI: 10.5817/CPVP2022-4-3
      Issue No: Vol. 30, No. 4 (2022)
       
  • From Freedom to Detention: A Systematic Analysis of Swedish Asylum
           Legislation

    • Authors: Dunja Duić, Marina Jambrešić
      Pages: 761– - 761–
      Abstract: As one of the fundamental human rights that belong to every human being, freedom of movement is prescribed at the international, EU and national level. Every person has the right to move freely and must not be unlawfully deprived of freedom. The right to freedom of movement is the rule and restricting it the exception. Nevertheless, there occasionally do exist justified reasons for restricting certain rights, including the right to freedom of movement. Asylum seekers (ASs), much like all other persons, have the right to freedom of movement, though not always without restrictions. The migration and refugee crisis that began in 2015 brought many a challenge for the EU, a major one being the striking of balance between protecting human rights and protecting the national security of the Member States (MSs). Until the onset of the 2015 migration and refugee crisis, Sweden was a country open to migrants and refugees and highly protective of their rights. Soon after, as a self-protection and – preservation measure, Sweden began increasingly frequently restricting the freedom of movement of and imposing detention on ASs. But did Sweden’s newly adopted approach remain in line with international and European legal norms' To determine this, this article offers a systematic analysis of the compliance of Swedish legislation with international and EU standards in regard to restrictions on the freedom of movement of ASs, including minors, with special reference to the imposing of detention.
      PubDate: 2022-12-21
      DOI: 10.5817/CPVP2022-4-4
      Issue No: Vol. 30, No. 4 (2022)
       
  • Salus populi jako korektiv rozhodování v pandemických situacích: past,
           nebo cíl'

    • Authors: Martin Škop
      Pages: 785– - 785–
      Abstract: Článek se věnuje způsobům vypořádání se s krizovou situací (epidemií) v dílech právně filosofických autorů sedmnáctého století (Hobbes, Spinoza, Mansvelt, Locke) a dílech krásné literatury (Mann, Camus, Čapek) a zkoumá možnosti jejich využití v současném prostředí právního řádu České republiky. Zjištěním článku je, že metody použité v této literatuře jsou přenositelné i do současnosti a mohou tak nabídnout alespoň kontury racionální regulace. Určité meze regulace, plynoucí nejen ze sféry ryze právního uvažování, ale také z literatury (včetně literatury počátku dvacátého století v ČR) jsou proto možným základem naší současné právní identity.
      PubDate: 2022-12-21
      DOI: 10.5817/CPVP2022-4-5
      Issue No: Vol. 30, No. 4 (2022)
       
  • Důvody pro zdrženlivý přezkum Ústavním
           soudem

    • Authors: Jan Kratochvíl
      Pages: 805– - 805–
      Abstract: V literatuře bylo uvedeno mnoho důvodů, proč soudy respektují rozhodnutí jiných orgánů nebo nižších soudů. Některé se týkají strukturálních otázek, jako je doktrína dělby moci, jiné se vztahují k povaze předmětu řízení.
      Na základě empirické analýzy stovek rozhodnutí Ústavního soudu článek uvádí důvody, které vedou ke zdrženlivému přezkumu Ústavním soudem. Hlavním důvodem deference v praxi Ústavního soudu je komplexnost posuzované problematiky a objektivní mezery v poznání. První z nich se projevuje zejména při přezkumu hospodářských otázek. Druhý se názorně ukázal při nedávné pandemii nemoci COVID-19.
      Článek důvody pro zdrženlivost, které ve své praxi používá Ústavní soud, analyzuje a argumentuje, že komplexnost problému a objektivní mezery ve znalostech jsou dobrými důvody pro deferenci. Oproti tomu zvýšená potřeba mimoprávních expertních znalostí či doktrína dělby moci nejsou důvody, které by samy o sobě mohly vysvětlit, kdy má být Ústavní soud zdrženlivý.
      PubDate: 2022-12-21
      DOI: 10.5817/CPVP2022-4-6
      Issue No: Vol. 30, No. 4 (2022)
       
  • Several Acts and One Law as an Impulse for Reviving European (Framework)
           Laws

    • Authors: Filip Křepelka
      Pages: 829– - 829–
      Abstract: The short titles of several recent EU regulations or proposals contain the words ‘act’ and ‘law’. The latter reminds EU legal scholars, especially those using different EU languages, that the Treaty establishing a Constitution for Europe envisaged turning regulations into European laws, and directives into European framework laws. We propose to discuss their revival in terms of the so-called legislative acts, i.e., a category retained by the Lisbon Treaty, which otherwise avoids such a statist terminology, deeming it too sensitive. They are passed by the European Parliament, which is a directly elected body. A comparative look shows the difference in parliamentary statutes and instruments adopted by the executives of many nations in their languages with different nouns. This terminology also accommodates the recent preference for regulations, including dozens of them being transformed from directives. The two terms distinguished by a modifier reflect their relationship to each other.
      PubDate: 2022-12-21
      DOI: 10.5817/CPVP2022-4-7
      Issue No: Vol. 30, No. 4 (2022)
       
  • Právna kvalifikácia manželstva Marca Antonia a Kleopatry

    • Authors: Martin Gregor
      Pages: 855– - 855–
      Abstract: Údajné manželstvo medzi rímskym vojvodcom Marcom Antoniom a egyptskou kráľovnou Kleopatrou by mohlo predstavovať vynikajúci námet na prípadovú štúdiu zo starovekého manželského práva, ktorá by bola navyše spestrená o právne eventuality priamo zo života. Tento článok sa pokúsi aspoň čiastočne o rozpracovanie uvedenej myšlienky. Na základe historického a filologického výskumu predostrieme právnu a romanistickú analýzu ich vzájomného spolužitia, ktoré vykazovalo prvok medzinárodnosti, pričom zároveň poukážeme na zopár právnych inštitútov spojených s ich príbehom (napr. darovanie štátneho územia, právny režim bigamie a ďalšie otázky).
      PubDate: 2022-12-21
      DOI: 10.5817/CPVP2022-4-8
      Issue No: Vol. 30, No. 4 (2022)
       
  • WINTR, Jan. Proměny parlamentní kultury

    • Authors: Kateřina Ochodková
      Pages: 867– - 867–
      Abstract: Na konci roku 2021 pražské nakladatelství Auditorium vydalo knihu Jana Wintra Proměny parlamentní kultury. Touto knihou se Wintr, profesor teorie, filozofie a sociologie práva působící na Katedře teorie práva a právních učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy, snaží navázat na svůj pravděpodobně nejznámější odborný počin, knihu Česká parlamentní kultura z roku 2010. V ní se zabýval českým parlamentem od jeho vzniku v roce 1993 do roku 2010.
      PubDate: 2022-12-21
      Issue No: Vol. 30, No. 4 (2022)
       
  • Mezinárodní setkání studentů doktorského studia právních dějin

    • Authors: Jan Kabát
      Pages: 873– - 873–
      Abstract: Zpráva z konference pojednávající o průběhu a vybraných závěrech první mezinárodní konference studentů doktorských programů na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
      PubDate: 2022-12-21
      Issue No: Vol. 30, No. 4 (2022)
       
 
JournalTOCs
School of Mathematical and Computer Sciences
Heriot-Watt University
Edinburgh, EH14 4AS, UK
Email: journaltocs@hw.ac.uk
Tel: +00 44 (0)131 4513762
 


Your IP address: 35.173.35.14
 
Home (Search)
API
About JournalTOCs
News (blog, publications)
JournalTOCs on Twitter   JournalTOCs on Facebook

JournalTOCs © 2009-