Journal Cover
ProInflow : Journal for Information Sciences
Number of Followers: 4  

  This is an Open Access Journal Open Access journal
ISSN (Print) 1804-2406
Published by Masaryk University Homepage  [11 journals]
  • Využití vybraných indikátorů Scimago Journal & Country Rank k
           vyhodnocení publikační aktivity České republiky v kontextu dalších
           zemí v databázi Scopus

    • Authors: Věra Kroftová
      Abstract: Účel – Tento odborný článek si dal za cíl vyčíslit základní parametry publikační aktivity České republiky, srovnat ji s publikační aktivitou dalších zemí, vyčíslit podíl zemí s větším, popř. menším přírůstkem dokumentů do databáze Scopus a hledat souvislosti mezi ročním přírůstkem dokumentů a H-indexem zemí a dalšími parametry. Design/metodologie/přístup – Data byla získána pomocí vybraných indikátorů na portálu SCImago Journal & Country Rank, a dále zpracována pomocí statistického nástroje Excel. Výsledky – Na tvorbě databáze Scopus se podílejí zejména země s vysokým přírůstkem dokumentů. V roce 2020 se dostala na první místo v ročním přírůstku dokumentů Čína, a poprvé od roku 1996 tak překonala USA. Dokumenty autorů s afilací k ČR tvoří 2,54 % ve všech oborech a 4,29 % ve vědním oboru Agricultural and Biological Sciences v rámci zemí EU-28. Mezi zeměmi V4 vykazuje Česká republika nejvyšší nárůst počtu dokumentů za rok a také největší podíl na tvorbě dokumentů na jednoho obyvatele. Originalita/hodnota – Předkládaný článek je originální ve způsobu zpracování dat získaných na portálu. Jeho přínosem je vyhodnocení vybraných parametrů publikační (vědecké) aktivity ČR a její srovnání s dalšími zeměmi. Klíčová slova: citační databáze Scopus, portál Scimagojr, vědecké časopisy, publikační aktivita zemí, indikátory zemí, Česká republika
      PubDate: 2022-11-02
      DOI: 10.5817/ProIn2022-2-4
      Issue No: Vol. 14, No. 1–2 (2022)
       
  • Slovo úvodem

    • Authors: Michal Lorenz
      Abstract: Editorial
      PubDate: 2022-10-31
      DOI: 10.5817/ProIn2022-2-1
      Issue No: Vol. 14, No. 1–2 (2022)
       
  • Používáte Webarchiv' Průzkum potřeb uživatelů českého
           webového archivu

    • Authors: Marie Haškovcová, Luboš Svoboda, Markéta Hrdličková
      Abstract: Účel – Cílem dotazníkového šetření bylo zmapovat povědomí akademické sféry o existenci a využití webových archivů, zjistit, zda badatelé s daty webových archivů pracují a jak by je případně chtěli ve svých výzkumech používat. Závěry výzkumné studie budou sloužit jako podklad pro koncipování dalších výzkumných činností Národní knihovny ČR. Design/metodologie/přístup – Pro zjištění potřeb uživatelů webových archivů byla zvolena metoda kvantitativního dotazníkového průzkumu. Vzniku dotazníku předcházela rešerše zabývající se průzkumy uživatelských potřeb v zahraničí a vymezení cílové skupiny. Průzkumu se účastnili vědci, kteří mají zkušenosti s webovými archivy, i ti, kteří se s nimi dosud nesetkali. Otázky byly strukturovány do několika oblastí zaměřených na to, kdo jsou respondenti, jaké mají povědomí o webových archivech, dále jsme se ptali na způsob a záměr používání webového archivu a na datovou gramotnost. S žádostí o distribuci dotazníku co nejširšímu okruhu respondentů z oblasti akademické sféry byly cíleně osloveny především univerzity a vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, krajské a vědecké knihovny a členské knihovny Asociace vysokoškolských knihoven. Zpracováno a vyhodnoceno bylo všech 146 odpovědí. Výsledky – Studie představuje výsledky v českém prostředí jedinečného průzkumu. Shrnuje obecné informace o respondentech, o jejich povědomí o webových archivech a jejich využití, o zkušenostech s prací s archivními daty i o konkrétních požadavcích na český Webarchiv. Poznatky zasazuje do kontextu zahraničních výzkumů potřeb uživatelů webových archivů a naznačuje další možnosti výzkumu těchto archivních dat. Originalita/hodnota – Průzkum uživatelských potřeb formou rozsáhlého dotazníkového šetření, které umožnilo zmapovat používání webových archivů, se v českém prostředí uskutečnil poprvé. Přestože se webový archiv Národní knihovny ČR průběžně zabývá tím, jak může v rámci legislativy svá data a služby poskytovat uživatelům, výstupy z dotazníkového šetření poskytly unikátní poklad pro další vývoj služeb a funkcionalit. Klíčová slova: Webarchiv, dotazník, uživatelské potřeby, archiv, badatelé, digital humanities, digitální dědictví
      PubDate: 2022-10-31
      DOI: 10.5817/ProIn2022-2-2
      Issue No: Vol. 14, No. 1–2 (2022)
       
  • Role obecní knihovny v období po přírodní katastrofě na jižní
           Moravě

    • Authors: Iva Zadražilová, Martin Krčál
      Abstract: Účel – Tornádo, které se přehnalo jižní Moravou v červnu 2021, poničilo budovu obecní knihovny v Moravské Nové Vsi tak, že musela být stržena. Svůj provoz obnovila v provizorních podmínkách. Účelem této výzkumné studie bylo zjistit, jak je v Moravské Nové Vsi vnímána role knihovny v období po tornádu a zdali knihovna nějakým způsobem přispěla k návratu do normálního života. Design/metodologie/přístup – Pro výzkumné šetření byl zvolen kvalitativní metoda pomocí ohniskových skupin (focus group). Respondentů bylo celkem 12 a byli rozděleni do dvou skupin podle toho, zda se jednalo o čtenáře knihovny, nebo o čtenáře a zároveň učitele z místní školy. Záznamy rozhovorů byly analyzovány technikou otevřeného kódování. Výsledky – Výsledkem otevřeného kódování je seznam šesti kategorií, které tematicky pokrývají oba rozhovory. Jedná se o kategorie Provoz a role obecní knihovny, Komunita a kulturní akce, Spolupráce školy a knihovny, Čtenářské návyky a postoj ke čtení, Situace v obci a komunitě po přírodní katastrofě a Funkce knihovny po tornádu. Ukázalo se, že obnovení provozu knihovny bylo výrazným momentem návratu života do normálu a že osobnost knihovníka hraje pro budování komunity velkou roli.  Originalita/hodnota – Tato studie je unikátní díky tomu, že se zaměřila na dosud nezkoumaný jev, alespoň v českých podmínkách.  Klíčová slova: obecní knihovna, komunita, přírodní katastrofa, tornádo, čtení
      PubDate: 2022-10-31
      DOI: 10.5817/ProIn2022-2-3
      Issue No: Vol. 14, No. 1–2 (2022)
       
  • Úpravy nástroje Mapseries

    • Authors: Miloš Pacek
      Abstract: Účel – Tento odborný článek představuje vylepšení nástroje Mapseries vyvíjeného pro práci se starými mapami v Moravské zemské knihovně v Brně. Popisovaný volně dostupný nástroj je primárně určený katalogizátorům vytvářejícím bibliografické záznamy listů rozsáhlých mapových děl. Poslední úpravy jeho katalogizační vrstvy dále napomáhají zefektivnit katalogizační proces. Design/metodologie/přístup – V úvodu se tento odborný článek zabývá představením nástroje Mapseries a vyzdvihuje výhody plynoucí z jeho využití v katalogizačním procesu. Stěžejní část textu je pak věnována popisu pracovního postupu a využití tohoto nástroje z pohledu katalogizátora. Výsledky – Popisovaný digitální a online přístupný nástroj představený v článku napomáhá uživatelům z řad katalogizátorů starých map zrychlit a standardizovat vytváření záznamů při zpracování mapových děl. Standardizace vytvářených záznamů napomáhá vyhledatelnosti jednotlivých listů, ale i celých mapových děl napříč paměťovými institucemi. Princip rozšířené prezentační vrstvy by mohl být v budoucnu využit i v digitální knihovně Kramerius. To dává předpoklad lepšímu vyhledávání digitalizovaných mapových listů a tím pádem usnadňuje přístup veřejnosti k obsahu mapových sbírek. Originalita/hodnota – Článek navazuje na starší text věnovaný obecněji katalogizačním nástrojům vytvořeným v Moravské zemské knihovně. Zabývá se rozšířením a úpravami nástroje, ke kterým došlo v roce 2022 na základě katalogizační praxe a dalších zkušeností získaných při zpracování mapové sbírky, díky kterým nyní Mapseries lépe vyhovuje potřebám katalogizátorů. Klíčová slova: staré mapy, mapová díla, katalogizace
      PubDate: 2022-10-31
      DOI: 10.5817/ProIn2022-2-5
      Issue No: Vol. 14, No. 1–2 (2022)
       
  • Možnosti určování vročení standardních gramofonových desek z
           diskotéky R. A. Dvorského ve sbírce Národního muzea – Českého
           muzea hudby s pomocí diskografických zdrojů

    • Authors: Michal Studničný
      Abstract: Účel – Cílem předkládaného odborného článku je nastínění základních postupů při katalogizaci standardních gramofonových desek, a to zejména v souvislosti s řešením problematiky vročení. Datace nahrávek je jedním z podstatných (a povinných) kroků pro správnou identifikaci a tím i katalogizaci zvukových dokumentů ve fondech paměťových institucí v ČR. U některých typů zvukových dokumentů, jako jsou např. i historické gramofonové desky, naráží však samotný postup při určování datace na mnohá úskalí. Způsoby řešení problematiky vročení a jejich aplikace v katalogizační praxi budou v textu představeny na vzorku z vybrané části sbírky fonotéky Národního muzea – Českého muzea hudby (dále jen NM-ČMH), konkrétně pak osobní diskotéky významné osobnosti populární hudby první poloviny 20. století, R. A. Dvorského. Design/metodologie/přístup – Na základě představení možností určování datace z etiket standardních gramofonových desek, a při užití různých typů specializovaných zdrojů (historických katalogů, diskografií, elektronických databází, specializovaných příruček atd.) byla dle pravidel RDA minimálního záznamu a ve formátu MARC 21 katalogizována sbírka standardních gramofonových desek ze sbírky diskotéky R. A. Dvorského. V textu jsou představeny vybrané příklady využití různých typů zdrojů a následného zápisu vročení do katalogizační systému. Výsledky – Zamýšlenými výsledky jsou: 1) aplikace specializovaných zdrojů při vročení standardních gramofonových desek a 2) ukázka modelových příkladů katalogizace standardních gramofonových dese ze sbírek Národního muzea – Českého muzea hudby dle pravidel RDA ve formátu MARC 21. Originalita/hodnota – Hlavním přínosem článku je ukázka popisu a katalogizace standardních gramofonových desek ze sbírek Národního muzea – Českého muzea hudby dle minimálního záznamu a pravidel RDA ve formátu MARC 21 na modelových příkladech vybraných gramofonových desek z diskotéky R. A. Dvorského. Dalším přínosem je přehled aplikace několika druhu pomocných zdrojů, které jsou klíčové při určení datace standardních gramofonových desek. Takové typy zdrojů mohou sloužit katalogizátorům a dokumentátorům paměťových institucí jako pomůcka při katalogizaci, rekatalogizaci a evidenci fondů a sbírek standardních gramofonových desek. Lze tak retrospektivně nahrávky datovat, což doplňuje nedostatečný popis zvukového nosiče např. při různých projektech. Klíčová slova: katalogizace, zvukové dokumenty, standardní gramofonová deska, vročení, diskografie, katalogy, databáze, Rudolf Antonín Dvorský
      PubDate: 2022-10-31
      DOI: 10.5817/ProIn2022-2-6
      Issue No: Vol. 14, No. 1–2 (2022)
       
  • Výběr video formátů v paměťových
           institucích

    • Authors: Vojtěch Kopský
      Abstract: Účel – Odborný článek pojednává o přístupu paměťových institucí k volbě formátu pro dlouhodobé a střednědobé uložení videa. Cílem je přiblížit čtenáři postup takového rozhodování a faktory, které ho ovlivňují. Design/metodologie/přístup – Článek porovnává doporučení autoritních paměťových institucí, přístup menších institucí a institucí specializovaných na film. Výsledky – Na základě studia formátových hodnocení, doporučení a formátových politik vybraných institucí jsme zjistili, že paměťové instituce obvykle ukládají digitalizáty analogového videa v nekomprimované nebo bezztrátově komprimované podobě. Nejčastěji používané formáty (kombinace kodeků a kontejnerů) jsou JPEG2000/MXF a FFV1/MKV, přičemž ten druhý se nám jeví jako výhodnější pro uložení výsledků digitalizace VHS kazet. Naopak obsah, který tyto instituce jako ztrátově komprimovaný získaly, případně v této podobě již vznikl, je v ní zatím ponecháván.  Originalita/hodnota – Článek přináší přehled informací o výběru vhodných formátů v paměťových institucích se zaměřením na archivaci videa. Klíčová slova: dlouhodobé uložení kulturního dědictví, video, film, kodek, kontejner, komprese dat
      PubDate: 2022-10-31
      DOI: 10.5817/ProIn2022-2-7
      Issue No: Vol. 14, No. 1–2 (2022)
       
  • K otázce kritérií výběru zvukových nahrávek k digitalizaci
           především z pohledu jejich obsahu

    • Authors: Iva Horová, Michal Hora
      Abstract: Účel – Cílem koncepčního článku je zkoumání otázek souvisejících se stavem poznání v oblasti hodnocení zvukových nahrávek za účelem jejich výběru k digitalizaci. Pozornost je především věnována otázkám vyhodnocování jejich obsahu. V českém prostředí bylo toto téma zatím pojednáno pouze ojediněle a spíše utilitárně, tj. v souvislosti s konkrétními digitalizačními projekty. Otázkami vhodných kritérií pro výběr a určování priorit se v zahraničí věnují již desítky let, a to zejména odborné oborové asociace (IASA, ARSC). Pozornost je zde však věnována hlavně otázkám technického rázu. Design/metodologie/přístup – V první části přináší studie shrnutí poznatků z vybraných zahraničních zdrojů a stav pokrytí problému u nás. Navazuje stručná metodologicko-teoretická část se vztahem k obecnému přehledu kritérií, která je třeba brát v potaz pro posuzování kvality zvukových nahrávek. V poslední části studie popisuje výsledky volného dotazníkového šetření, provedeného mezi významnými osobnostmi/institucemi hudebního oboru v ČR a sumarizaci názorů i praktických poznatků autorů studie se zaměřením na obsahová kritéria. Výsledky – Studie může sloužit jako obecný návod na vhodný postupy při plánování digitalizace sbírek zvukových nahrávek. Průzkum potvrdil značnou míru shody názorů dotazovaných na hodnotící kritéria. Autoři také upozorňují na nezbytnou míru subjektivního přístupu v hodnotícím procesu, plynoucí z různého poslání a cílů kurátorů jednotlivých sbírek a institucí a upozorňují na nezbytnost spolupráce týmu odborníků s různou kvalifikací v procesu posuzování. Originalita/hodnota – Studie přináší první ucelené pojednání zkoumaného problému u nás a přináší některé náměty a doporučení, aplikovatelné pro domácí prostředí paměťových institucí všech typů. Klíčová slova: selekce a kulturní dědictví, životní cyklus zvukového dokumentu, digitalizace zvukových dokumentů a problematika selekce, subjektivní a objektivní faktory procesu selekce a jejich nedílnost
      PubDate: 2022-10-31
      DOI: 10.5817/ProIn2022-2-8
      Issue No: Vol. 14, No. 1–2 (2022)
       
  • Ethical concerns of search technology: search engine bias

    • Authors: Mirka Pastierová
      Abstract: Purpose – Search engines are a dominant part of our everyday activities and lives. These tools support decision-making, play a crucial role in constructing knowledge, and have a significant impact on our individual and social behaviour. The paper is aimed at the search engine bias problem as one of the important ethical issues associated with search technology algorithmic design and development. Design/Methodology/Approach – Conceptual analytical method and critical approach are applied to a problem of search engine bias. Based on analysis, typology of specific problems and solutions are summarized and characterized. ANT (actor-network theory) (Latour, 2005) was used to introduce model consisting of search engine bias problem actors present in a complex bidirectional relations. Results – The focus of this conceptual article is mainly on search engine bias in connection with manipulation techniques such as SEO (search engine optimization) methods and paid results. Problems of Google as a gatekeeper, personalization, and biased algorithmic design are also further analysed in more detail. As a result of the analysis, possible solutions to the search engine bias problem are categorized and discussed. Originality/Value – This work provides new insights into search engine bias problem in the context of recent technological development and trends. The current methods, principles, and frameworks as a solution to the ethical issues of search engine technology are summarized. Keywords: search engines, search engine bias, ethical issues, SEO, paid results, personalization, algorithmic design and development
      PubDate: 2022-10-31
      DOI: 10.5817/ProIn2022-2-9
      Issue No: Vol. 14, No. 1–2 (2022)
       
  • Filmový zvuk v materiálových manifestacích: Na příkladu sbírky
           Národního filmového archivu, s přihlédnutím k dílu Zdeňka Lišky

    • Authors: Jonáš Kucharský
      Abstract: Účel – Tato přehledová studie se vyrovnává s otázkou, jakým způsobem je zachycen proces výroby dobového filmového zvuku na dochovaných výrobních magnetických zvukových nosičích. Proces ozvučení filmu totiž ve všech fázích vývoje kinematografického díla zanechává stopy, pomocí kterých je možné zpětně analyzovat jak vývoj daného díla, tak vliv jednotlivých filmařských rolí na jeho výslednou podobu. Cílem je vytvoření jejich klasifikace a konceptuálního modelu, který reflektuje jejich obsah, logické vztahy a materiálovou rozmanitost. Design/metodologie/přístup – V rámci výzkumu byly zpracovány výrobní magnetické materiály nacházející se ve sbírce Národního filmového archivu. Nosiče obsahují pracovní a finální verze filmového zvuku. Data obsažená na jejich obalech byla využita pro vypracování kvantitativní sondy popisující jednotlivé typy zvukových nosičů, jejich digitalizáty byly využity pro kvantitativní a kvalitativní analýzu obsahu materiálů. Analýzy byly dále využity pro popsání vztahu jednotlivých generací filmového i nefilmového materiálu. Na tyto sondy navazuje snaha o vytvoření konceptuálního modelu využívajícího principů Funkčních požadavků na bibliografické záznamy (FRBR). Model reflektuje jak materiálovou heterogenitu zvukových pramenů, objasněnou kvantitativní a kvalitativní analýzou, tak to, jakým způsobem je konkrétní filmové dílo zachyceno ve všech dostupných materiálech (od technického scénáře, přes magnetické zvukové pásy po výsledný filmový pás). Výsledky – V rámci této přehledové studie jsou představena hlavní historicko-teoretická a praktická východiska výzkumu materiálů filmového zvuku. Text obsahuje přehled typů zvukových záznamů vyskytujících se na výrobních magnetických nosičích, jejich klasifikaci a rozložení hlavních zvukových složek (hudba, ruchy, dialogy). Dále studie prezentuje jeden z možných přístupů k uchopení filmového zvuku. Na příkladu snímku Karla Kachyni Malá mořská víla studie předkládá analytické srovnání manifestací tvůrčích idejí zvukové složky napříč dostupnými materiály. Na základě kvantitativního přehledu typů materiálů, typologie dochovaných záznamů a analytické práce s obsahem vybraných pásů je navržen konceptuální model propojující archivní prameny filmového zvuku. Originalita/hodnota – Otázka po materiálových manifestacích filmového zvuku je klíčová pro pochopení dobového procesu filmové výroby, zároveň představuje zásadní výzvu pro budoucí uchopení všech aspektů dobového, nejen filmového, zvuku. Na příkladu díla Zdeňka Lišky, nejvýznamnějšího českého skladatele filmové hudby, byl vymodelován jeden z možných přístupů k uchopení procesu výroby zvuku. Emergentní konceptuální model pak slouží jako základ katalogizačního modulu, který bude v budoucnu využit pro zpřístupňování informací zapsaných na zvukových nosičích. Toto téma je zároveň v české odborné literatuře zatím neuchopené. Klíčová slova: filmový zvuk, filmová hudba, sound studies, magnetické nosiče, konceptuální modely, FRBR, digitalizace, katalogizace, Zdeněk Liška, Malá mořská víla
      PubDate: 2022-10-31
      DOI: 10.5817/ProIn2022-2-10
      Issue No: Vol. 14, No. 1–2 (2022)
       
 
JournalTOCs
School of Mathematical and Computer Sciences
Heriot-Watt University
Edinburgh, EH14 4AS, UK
Email: journaltocs@hw.ac.uk
Tel: +00 44 (0)131 4513762
 


Your IP address: 3.236.18.161
 
Home (Search)
API
About JournalTOCs
News (blog, publications)
JournalTOCs on Twitter   JournalTOCs on Facebook

JournalTOCs © 2009-